Lesopark


Zámek Humprecht stojí na na výrazném čedičovém vrchu 340 m.n.n, jehož svahy pokrývá lesopark.
Přibližná rozloha areálu lesoparku je cca 19 ha .

Historie lesoparku

Dnešní lesopark vznikl v průběhu staletí z části dávné obory, kterou hrabě Humprecht Jan Černín nechal založit kolem svého nově budovaného loveckého zámečku a letního rodinného sídla, nazvaného původně po něm Humprechtsberg. Pozemky pro svůj záměr ale v začátku neměl a získal je až r. 1666 koupí velkého březenského zemanského dvora rodiny Hubryků, něco získal výkupem od soboteckých měšťanů a směnou od sedláků z Vesce a z Nepřívěce. Část pozemků hubrykovského dvora byla pojata do obory a ostatek byl proměněn v nový humprechtsberský panský dvůr. Součástí obory se tak stal tamní původní smíšený les, který také jako jediný mohl tak brzy po založení obory poskytovat potřebný úkryt chovaným daňkům – nově vysázené porosty by toho nebyly schopny. Roku 1670 byla stavěna oborní zeď vysoká 2 sáhy a silná 5 a ¼ lokte, v ní bylo 7 kapliček, z toho jedna větší a vyšší. Po několika letech byly v oboře vystavěny rozsáhlé stáje pro koně (jedna pro 50, druhá pro 12 koní) a domek pro zahradníka, u něhož byl v oborní zdi ještě nějaký rondel. Z těchto staveb se ale kromě nepatrných zbytků oborní zdi do dnešních dnů nic nedochovalo.

Hrabě Humprecht zřejmě chtěl tehdejší českou myslivost povznést podle vzoru západních zemí a jeho humprechtská obora, v níž choval až 100 daňků, se opravdu stala proslulou (zmiňoval se o ní ve svém díle i Bohuslav Balvín). Toto období slávy ale trvalo jen krátce. Hrabě Humprecht se nedožil vysokého věku a zemřel na jaře r. 1682, pouhý rok po dokončení opravy a přestavby zámku po jeho vyhoření. Jeho potomci pak již navštěvovali Humprecht jen zřídka a po smrti jeho syna Heřmana Jakuba r. 1710 se v období poručenské vlády Markéty Černínové začalo na černínských statcích hospodařit špatně. Heřmanův syn František Josef tak později přebíral dědictví, které bylo nejen velmi zatížené dluhy, ale navíc, jak píše Josef Pekař v Knize o Kosti, „hospodářství bylo zanedbané, sýpky a sklepy prázdné, žádný zámek nebylo lze obývati, v stájích nebylo koní...“ Vážnost situace si ale uvědomil až po několika letech. Pokusil se pak ještě celek zděděných statků zachránit „velkou dietou“, tj. redukcí velkých dvorských vydání, ale neúspěšně. K vlastnímu konkurzu došlo ale až po jeho smrti. Kostecké panství koupil r. 1738 Václav Kazimír Netolický, ale ani Netoličtí už Humprecht k původnímu účelu neužívali. Rozebírání ohradní zdi na stavební materiál v 19. století jen potvrdilo dřívější faktický zánik původního smyslu obory. Ta se však pro svoje krásné prostředí brzy stala oblíbeným cílem procházek místních.

Původní obora byla mnohem rozsáhlejší než dnešní lesopark – kromě lesa byla tvořena i navazujícími loukami, poli a ovocnými sady a býval v ní i rybník, jeho umístění je zachyceno na mapách I. vojenského (josefského) mapování. Dnešní lesopark je v zásadě pokračovatelem oborního lesa, jehož hranice se do dnešních dnů změnily jen minimálně. Železniční trať z Mladé Boleslavy do Staré Paky sice počátkem 20. století oborní les rozdělila na dvě části, ale od té doby již vegetace dávno zahladila stopy stavby a projíždějící motoráček tu působí víc romanticky než rušivě. Les byl doplněn vybaveností k odpočinku i sportovnímu vyžití a tím byla jeho proměna na lesopark završena. Návštěvníci v něm dnes mají k dispozici na 5 km cestiček s 60 lavičkami, stále tu najdou starou, legendou opředenou a dobře udržovanou studánku a v těsném sousedství lesoparku mohou využít koupaliště a horolezeckou stěnu.

Přírodní hodnoty

Starobylý původ lesa dokládá i dnešní druhová bohatost bylinného podrostu. .Díky sice střídmému, ale rozumnému spravování obory po ztrátě její původní funkce je dnešní lesopark tvořen různověkým lesem, který se svým složením blíží přirozené druhové skladbě, a který byl dosud jen minimálně ovlivněn rušivými zásahy. Rostou tu stromy druhového spektra odpovídajícího přirozenému lesu a všech věkových kategorií: od několika mohutných starých stromů, které možná pamatují dobu vzniku Humprechtu, až po bohatý podrost přirozené obnovy. To je u nás vzácnost, které bychom si měli umět vážit, vždyť o něčem takovém se třeba lidem z Národního parku Šumava může jen zdát. Přirozeně tu rostou lesní společenstva na přechodu jasanoolšového luhu a dubohabřiny. Přestože na starých mapách je les kolem Humprechta popsán jako smíšený a výskyt jehličnanů je zachycen i na historickém zobrazení, dnes zde rostou téměř výlučně listnáče: kromě převažujícího dubu letního, habru obecného a jasanu ztepilého tu najdeme například javor klen, javor babyku, buk lesní nebo lípu. Z našich původních jehličnatých stromů tu lze najít několik exemplářů jedle a roztroušeně pár starších mohutných smrků (je zajímavé, že novějším výsadbám smrků se už na svazích pod Humprechtem nedaří a pokud vůbec přežívají, tak téměř nepřirůstají).

V blízkém okolí zámku rostou i některé cizokrajné dřeviny: jírovec maďal, borovice černá, akát, vejmutovka a na pár místech byly také v minulosti nevhodně vysázeny porosty dubů červených, douglasek a smrků. Tyto druhy ale významně mění ekologické podmínky stanoviště, takže cenné původní pestré bylinné společenstvo pod porosty těchto stromů zaniká. Jistě si – zejména na jaře - sami všimnete rozdílu, co roste v lesíku červených dubů nebo ve smrčině a co v sousední dubohabřině... Takovým poškozujícím výsadbám je třeba se v budoucnu vyvarovat.

Snad nejkrásnější dobou k návštěvě lesoparku je brzké jaro, kdy rozkvétá tzv. jarní bylinný aspekt a začínají prozpěvovat ptáci. Tehdy pod ještě neolistěnými korunami vzrostlých stromů postupně rozkvétají pestré koberce květů. První se objevují bílé květy sasanek hajních místy doprovázené fialovými květy violek, modrými jaterníky, růžovofialovými plicníky lékařskými a žlutými květy křivatců žlutých. Postupně se přidávají záplavy fialových i bělavých květů dymnivek dutých, na vlhčích místech žluté květy sasanek pryskyřníkovitých, orsejů jarních a blatouchů bahenních. Pozornosti návštěvníků snadno ujdou nenápadné zelenavé květy bažanek vytrvalých. Spolu s rašícími listy stromů rozkvétají bílé květy ptačinců a konvalinek vonných (pokud jejich krásná květenství hned někdo neotrhá) a zároveň se ve velkém množství objevují pitulníky žluté. Mezi nimi zaujmou bílé květy samorostlíku klasnatého.

Méně nápadné jsou zde také rostoucí vzácné druhy orchidejí – kruštíku polabského a kruštíku modrofialového; oba druhy kvetou v létě a jsou zákonem chráněné. Další orchidejí, kterou tu můžeme najít, je hlístník hnízdák. Všechny orchideje jsou aspoň po část svého vývoje závislé svojí výživou na mykorrhize – soužití se symbiotickými v půdě rostoucími druhy hub – a proto jsou velmi citlivé na změny půdních podmínek.

Lesopark je také domovem mnoha druhů živočichů od bezobratlých až po savce, příznivě se projevuje ponechávání starých doupných stromů v porostu. Z větších druhů savců tu lze například běžně pozorovat veverky, zajíce a srnčí zvěř, z ptáků strakapouda velkého, datla černého, různé druhy sýkorek, brhlíka, střízlíka a mnoho dalších, z obojživelníků skokany hnědé.
Humprecht se svým lesoparkem je dosud ukázkou, jak lze v jednom území i přes vysokou návštěvnost úspěšně skloubit ochranu památky s ochranou přírody a se zájmy veřejnosti. Snažme se, aby tomu bylo tak i nadále.
                                                                                                                                                                                                                       Mgr. Hana Klonfarová


Literatura:
Pekař, Josef: Kniha o Kosti, 1998
Scheybalová, Jana: Český ráj Josefa Pekaře a jeho současníků, 2006
Vlček, Pavel: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 1999
Lukáš Bílek: Humprecht, Časopis Krkonoše-Jizerské Hory, březen 2007 (http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=9337&Itemid=27)
Ing. Božena Pacáková: Areál zámku Humprecht, posouzení z hlediska historie a funkce, stanovení programu a rámcových zadávacích podmínek obnovy, názor na případné rozšíření lesoparku do okolní krajiny, 2004

Rostliny lesoparku

Image 0 - Sasanka hajní
Sasanka hajní
Sasanka hajní
Image 1 - Jaterník
Jaterník
Jaterník
Image 2 - Plicník lékařský
Plicník lékařský
Image 3 - Violka vonná
Violka vonná
Image 4 - Bažanka vytrvalá
Bažanka vytrvalá
Image 5 - Sasanka pryskyřníkovitá
Sasanka pryskyřníkovitá
Image 6 - Křivatec žlutý
Křivatec žlutý
Image 7 - Sasanka hajní
Sasanka hajní
Image 8 - Dymnivka dutá
Dymnivka dutá
Image 9 - Blatouch evropský
Blatouch evropský
Image 10 - Dymnivka dutá
Dymnivka dutá
Image 11 - Hrachor jarní
Hrachor jarní
Image 12 - Skokan hnědý
Skokan hnědý
Image 13 - Dymnivky duté a sasanky hajní
Dymnivky duté a sasanky hajní
Image 14 - Sasanky a orseje
Sasanky a orseje
Image 15 - Orsej jarní
Orsej jarní
Image 16 - Konvalinka vonná
Konvalinka vonná
Image 17 - Ptačinec
Ptačinec
Image 18 - Blatouch evropský
Blatouch evropský
Image 19 - Samorostlík klasnatý
Samorostlík klasnatý
Image 20 - Pitulník žlutého
Pitulník žlutého
Image 21 - Pitulník žlutý
Pitulník žlutý

Plánek cest v lesoparku a okolí

cesty 2

Kontaktní informace 
Zámek Humprecht
507 43 Sobotka
telefon: +420 493 571 583


Památky a zajímavosti v regionu 
Pouhé 4 km od Humprechtu stojí hrad Kost, 9 km je vzdálený hrad Trosky. Na dohled od Humprechtu leží vesnická památková rezervace Vesec a za ní romantické údolí Plakánek, které se táhne až ke Kosti.